Kouzelný Rodrigues
jeden z posledních nedotčených rájů
Pevně doufám, že Rodrigues zůstane i nadále skryt masovému turismu. Život si tu plyne svým vlastním tempem a zdejší pohodová atmosféra je nakažlivá. Tento kouzelný ostrov leží v Indickém oceánu a měří pouhých 18 x 7 km. Zdánlivě malou velikost kompenzuje zvlněné vnitrozemí, díky čemuž vám připadá ostrov reálně větší. Řekněme, že z jednoho konce na druhý dojedete přibližně za půl hodinu. Stejný čas vám záhadně zabere většina přesunů z bodu A do bodu B, protože cesta zpravidla vede skrz serpentiny a nebo vesnice s omezenou povolenou rychlostí. Když už narazíte na dopravní zácpu, je většinou způsobená stádem koz stojícím nebo přecházejícím přes vozovku :-)
Politicky patří tento ostrov pod Mauricius, kam létá také místní dopravce Air Mauritius několikrát denně. Let z Mauricia trvá hodinu a půl. Jednou do týdne pak jsou k dispozici i přímé lety z Réunionu s Air Austral. Krátký přelet vás najednou vezme na místo, jak vypadal Mauricius před několika desítkami let. Zdejší kultura a prostředí se od turisticky vyspělejšího Mauricia liší.
Celý Rodrigues je plný zeleně, jenž kontrastuje s vulkanickými skalami, které mu dávají to pravé kouzlo. Nádherné panenské pláže lemují nekonečné háje přesličníků. Svým vzhledem připomínají spíše velikou přesličku nebo zvláštní jehličnany. Podél pobřeží jsou často k vidění rozsáhlé mangrovy, kde hladina vody kolísá podle aktuální hladiny moře. Nezřídka potkáte na pláži odpočívající kozu nebo rovnou stádo krav.
Nehledejte tu veliké hotelové řetězce ani zábavní parky nebo nákupní střediska. Hotely jsou tu maličké a moc pěkně zakomponované do okolní krajiny. Spočítáte je na prstech jedné ruky, a proto je ideální řešit pobyt s větším předstihem.
S velikou radostí a očekáváním jsme koncem roku 2023 obdrželi informaci, že hotelový řetězec Constance se začátkem roku 2024 rozroste a přibudou jim tak v nabídce hned dva nové hotely na tomto kouzelném ostrově. Tak se také stalo 🙂 Neváhali jsme, hotely jsme přidali do naší nabídky a jeli pro vás vše prozkoumat a zkusit na vlastní pěst.
Pobyt jsme plánovali s dvouměsíčním předstihem na květnový termín, což je již začátek nízké sezóny – období místní „zimy“. Záměrně dávám slovo zima do uvozovek. Průměrné denní teploty se totiž pohybují mezi krásnými 24-28 stupni. Pocitovou teplotu sice trochu snižuje všudypřítomný větřík, ale i já zimomřivka jsem si většinu pobytu užívala v kraťasech a tílku. Dokonce i moře bylo po osmělení velmi příjemné.
Když už jsme u počasí, duben až začátek června a pak září až říjen jsou nejlepším obdobím, pokud chcete být aktivní (v září počítejte s nižší teplotou moře). Máte-li však rádi větší teplo a plánujete spíš odpočinkovou dovolenou u pláže, pak bych uvažovala o termínu listopad až první půle dubna. Nicméně je třeba počítat s tím, že zejména v lednu a únoru bývají častější a vytrvalejší srážky a může také přijít cyklón.
Na Rodrigues si vše plyne svým tempem a nikdo se nikam nehoní. Místní lidé mají ještě správně nastavené hodnoty. Chtě nechtě jsem musela tento ostrov srovnávat s jeho slavnějším a turisticky starším bratrem Mauriciem. Dostupnost některých služeb je tu omezená a k dokonalosti jim také něco chybí, ale to mně vůbec nevadilo ba naopak. Pozorovat místní, kteří se snaží poskytovat turistické služby, ale někdy úplně neví jak na to, bylo až nostalgicky úsměvné. Určitě by se dalo najít spousta podnětů na zlepšení, ale já bych vlastně neměnila vůbec nic. Právě ta nedokonalost a občasná naivita místních totiž dodává ostrovu na autenticitě a je součástí místního kouzla.
Během našeho pobytu na ostrově jsme si pronajali auto, dělali si pohodové výlety po okolí a snažili se co nejvíce nasát zdejší atmosféru.
Samozřejmostí byla návštěva rezervace Francois Leguat, která je jednou z nejznámějších zdejších atrakcí. Rozkládá se na 20 hektarech a udělá vám alespoň základní představu o tom, jak vypadal ostrov ještě neobydlený lidmi. Jsou tu mimo jiné k vidění želvy obrovské a nečekaně také krápníková jeskyně Grande Caverne, která je jednou ze dvou přístupných jeskyní na ostrově.
Jako většina návštěvníků Rodrigues jsme také vyrazili na výlet lodí, konkrétně na ostrůvky Ile aux Cocos a Ile aux Chats. Jsme trošku nervózní, abychom našli místo, ze kterého se vyplouvá. Naštěstí ho nacházíme na první dobrou, opravdu nejde přehlédnout. Trošku se bojíme, zda nám neujeli, protože jsme dorazili s pětiminutovým zpožděním, nicméně zbytečně, čekají tu další turisté. Uklidňujeme se tedy – ještě nám neodjeli. Po čtvrt hodině dorazí několik místních chlapíků, kteří hovoří jen francouzsky a rukama, nohama zjišťujeme, který je ten „náš“. Za chvíli již vyplouváme. Jak jsem již ale zmiňovala, na ostrově jako by se zastavil čas a cesta tedy probíhá obyčejnou lodičkou s omezeným vybavením (nečekejte luxusní katamarán s toaletou). Bůhvíjaké zazémí nečekejte ani na navštívených ostrůvcích. Pokud si potrpíte na větší pohodlí, vězte, že vám mírný diskomfort tisíckrát vynahradí zdejší kouzelné a nedotčené pláže. Navíc vám místní ugrilují výtečné jídlo a užijete si příjemný piknik.
Co bylo pro nás velkým překvapením byla návštěva místních restaurací. Do každé totiž potřebujete rezervaci předem (s tou vám mile ráda pomůže recepce hotelu). Často název restaurace zní „Chez“ a následně jméno. Např. Chez Paulina, Chez Madame LaRose, Chez Tonio, atd. To znamená „doma“ u Pauliny, u madam LaRose, u Tonia a opravdu si při příchodu do restaurace spíše připadáte jako na návštěvě doma u místních. Nepočítejte ale s tím, že po druhé hodině odpolední si v některé z nich dáte oběd. Zažité časy jídel se tu striktně dodržují a v neděli na návštěvu místní restaurace zapomeňte úplně. Převážná část místních totiž v tento den nepracuje a rodiny tráví čas většinou společně někde na pikniku. To vás ale nemusí vůbec trápit, restaurace v obou námi navštívených resortech vaří skvěle. V menu navíc naleznete spoustu místních specialit jako jsou zdejší pověstné chobotnice, ryby na mnoho způsobů, kreolské kari, rougaille, atd. Možná vás překvapím, ale já si v jedné z hotelových restaurací zamilovala zcela něco jiného – domácí banánový džem. Snažila jsem se vyprosit si ho sebou domů s tím, že zaplatím jakkoliv vysokou částku, ale bohužel to nevyšlo 🙂
Mimochodem suvenýry a další zboží tu nakoupíte především po staru na trzích či u pouličních stánků a protože bankomaty najdete pouze v hlavním městečku a kartou se moc platit nedá, doporučujeme mít u sebe hotovost.
Týden nám na ostrově utekl šmahem ruky a musím přiznat, že bylo velmi příjemné utéct na pár dnů od starostí všedních dnů a všemožných vyspělých technologií. Tento ostrov nás zcela okouzlil a pro koho vlastně je? Pokud milujete netradiční, nekomerční destinace, které ještě turismus nestihl příliš zkazit… Pokud milujete přírodu a vyhledáváte panenské pláže… Pokud chcete odpočívat a zároveň si užívat pohodové výlety nebo delší procházky… Máte-li rádi kreolskou kuchyni plnou ryb a mořských plodů… Jste-li odpůrci masového turismu a panelákové zástavby… Pak je Rodrigues tou pravou volbou právě pro vás.
Které ubytování na Rodrigues zvolit?
Po našem příletu na ostrov jsme zamířili na naše první ubytování do butikového resortu Constance Tekoma. Charakter resortu přímo podtrhává kouzlo ostrova. Privátní vilky jsou rozprostřené v mírném svahu, díky čemuž nabízí úchvatné výhledy na tyrkysové laguny z výšky. Nejkrásnější výhled se naskýtá z hotelové restaurace ležící na kopci. Na snídaně s tímto výhledem budeme ještě dlouho rádi vzpomínat! Celkově je to klidný resort určený pro odpočinkovou dovolenou. Kromě kreolského večera s představením od místních tanečníků, nečekejte večerní zábavu. Vyžití pro rodiny s dětmi tu úplně není a ani jich tu tolik zpravidla nepotkáte. Velikým plusem v Constance Tekoma je i vřelý přístup a ochota místní manažerky, která neustále hlídá spokojenost hostů a udělala by pro ně první poslední.
Stravování je převážně formou á la carte, nenajdete tu bohaté bufetové stoly. To platí částečně i pro snídaně. Jednodušší bufet je vždy k dispozici, ale k tomu si můžete přiobjednat vejce na mnoho způsobů, palačinky nebo toast s grilovanou zeleninou. Lehký oběd si můžete dát i u plážového baru, který ma svoje kouzlo, ale za nás byla lepší svižněji fungující hlavní restaurace. Vaří tam výborně a na výběr je spousta lokálních specialit.
Pláž Tekoma je úžasně divoká a přírodní. Bójka vyznačuje doporučenou zónu k plavání, kde je i několik ostrůvků s korály a rybami. Šnorchlovací vybavení si nezapomeňte vzít s sebou, v resortu jej nepůjčují. Přímo před resortem pláž oživují fotogenické skály. Pokud preferujete spíše dlouhou rovnou pláž, stačí popojít kousek doleva. Lehátka jsou šikovně schovaná pod přesličníky a nekazí tak přírodní dojem pláže a přitom je to k moři stále pár kroků.
Cestujete-li s rodinou nebo pokud máte rádi větší vyžití, doporučujeme živější resort C Mourouk, který jsme během našeho pobytu na ostrově vyzkoušeli jako druhý. Ocenili jsme zde zajímavý pestrobarevný design s bohatým použitím místních materiálů a velikou dávku kreativity. Jídlo je opět vynikající a v porovnání s Constance Tekoma tady naleznete bohatší bufetové stoly. Při snídaních a večeřích funguje i tzv. live cooking, kdy kuchař vaří část jídla před hosty. Dle rozvrhu si můžete vyzkoušet i několik aktivit jako například zumbu, večerní karaoke nebo vodní sporty. Pláž přímo před resortem je vyhlášená mezi kitesurfery, takže pokud tento sport chcete vyzkoušet nebo jej dokonce už praktikujete, s chutí do toho. Díky kitesurfingu a kotvícím lodím je vlez do moře přímo před resortem ztížený. Stačí ale popojít kousek doleva, kde je nádherná dlouhá pláž téměř bez lidí.
Mourouk má oproti Constance Tekoma o hvězdičku méně, což je znát zejména ve vybavení pokojů a celkově v použitých materiálech. Pokoje jsou rozmístěné v přízemních blocích po čtyřech, přičemž zvuková izolace bočních zdí není top. Výhodou je možnost propojení pokojů a vytvoření dvouložnicových variant. Zajímavé jsou také dvě víceložnicové vily pro větší rodiny (jsou komfortnější a poskytují dostatek soukromí).
Další články z Mauricia:
Jak si zpestřit plážovou dovolenou na Mauriciu?
Zažijte Mauricius, tak jako já s Attitude!
Autor: Jana B.
