Francouzská Polynésie – Moorea

V přístavu na Tahiti jsme na čas, ale klidně jsme nemusely tolik spěchat. Další zhruba hodinu čekáme na odplutí. Sedáme si venku na zádi. Loď jede celkem klidně a za cca 40 minut už přirážíme k Moorea. Ostrov je z lodi úchvatný, díky horám a nekonečné zeleni. Transfer do hotelu je rychlý, bydlíme v Manava Moorea.

Odpoledne chvíli ležíme na malinké pláži u beach vil, ale pak jdeme vyzkoušet kajak. Vykličkujeme mezi nadvodními vilami do volné laguny. Doufám, že nás nikdo nesledoval, kajak moc nechtěl držet směr. Asi budeme muset trénovat řízení. Večer je hotelová restaurace i bar plný k prasknutí. Je totiž sobota, takže přišli i místní. Navíc je v hotelu i představení tradičních polynéských tanečníků, které sledujeme s úžasem.

Druhý den na Mooree vyrážíme na prohlídky hotelů půjčeným autem. Silnice kolem ostrova je jen jedna, takže řídit je opravdu snadné. Máme domluvené dvě prohlídky hotelů předem, a to v Sofitel Moorea Ira Ora Beach a Hilton Moorea Lagoon Resort. Sofitel nás mile překvapuje svou pláží. Jde o nejlepší pláž na ostrově. Na Hiltonu je znát, že je po částečné renovaci, takže také super. Pokračujeme směrem do zátoky Opunohu, kde uhýbáme do vnitrozemí. Chceme si obhlédnout výchozí místo pro další den, kdy plánujeme trek. Vyjely jsme serpentinami až na vyhlídku Belvedere, odkud je krásný pohled na celou kalderu původního kráteru sopky. Přibližně v půli serpentin cestou dolů jsme ještě zastavily u archeologického naleziště, kde byla Janina B. okouzlená cestičkami pralesem, lemovanými mechem a mysticky vzhlížejícími stromy se zvlněnými kořeny. Procházku jsem jí po chvíli zatrhla, jelikož mě málem sežrali komáři (repelent jsme nechaly na hotelu). Způsobenou újmu jsem jí vykompenzovala krátkou zastávkou u koní (koně menšího vzrůstu; lze domluvit projížďky údolím). Navíc jsme zjistily, že hned vedle koňského ranče je lanové centrum. Celé údolí je protkané sítí značených turistických stezek, všechny vedoucí skrz nádhernou panenskou přírodu plnou zeleně či kolem políček s ananasem. Lze si vybrat od půlhodinových procházek až po šestihodinový trek.

Naší další zastávkou je hotel Intercontinental Moorea, jenž je proslulý zejména delfináriem. Jelikož má nyní v rekonstrukci hlavní budovu s recepcí a některé nadvodní vily, nechtěl nás manažer přijmout na oficiální prohlídku. Víme ale, že pro hosty funguje, takže se nepozorovaně plížíme na obhlídku. Neodpustily jsme si zůstat chvíli na lávce nad delfináriem a sledovat tyto úžasné tvory, jak blbnou pod námi. Další naší zastávkou je hotel Hibiscus, ale to opravdu prodávat nechceme. Přesvědčily jsme se, že kvalita je tu hodně nízko a také chybí použitelná pláž.

Objely jsme celý ostrov ještě s několika zastávkami na focení okolí. Zjišťujeme, že i Moorea je kouzelná svou přírodou i tyrkysovou lagunou a pláž je zde doplňkem.

Další den vstáváme hodně brzo a autem vyjíždíme znovu na vyhlídku Belvedere, odkud máme již vybraný trek na 3 hodiny (celkem na vyhlídku i zpět). Hlavním cílem je sedlo mezi horami Mouaroa 880 m a Tohiea 1207 m s vyhlídkou zvanou U Tří kokosů. Palmy kokosů jsme našly, ale jsou malé a mladé. Původní se údajně polámaly ve větru. Cesta jde lesem a v podstatě je celá ve stínu. Díky teplotě a vlhku to určitě není jednoduchá procházka pro každého, nicméně pokud je člověk zvyklý se jen trochu hýbat, určitě to zvládne. Stoupání je pozvolné a je třeba pevné boty kvůli velmi nerovnému terénu plnému kořenů a kamenů. Je třeba použít repelent. Celý trek s několika vyhlídkami je úžasný a z vrchu vidíte obě strany ostrova včetně kousku tyrkysové laguny. Cestou jsme kromě dvou malých skupinek nepotkali ani nohu, což bylo skvělé. Jedna z nich nás dostala, když kolem nás téměř proběhla. My už se cestou zpět sotva šouraly 🙂 Po návratu k Belvederu si dáváme malou svačinu a dělíme se s volně pobíhajícími slepičkami a kohoutem o sušenky.

Po krátkých zastávkách na sprchu v hotelu a oběd v místní restauraci dorážíme k Lagunáriu. Včera jsme si  jej obhlídly při okruhu po ostrově. Kupujeme lístky a paní vysílačkou volá na ostrůvek kousek dál v laguně pro loď. Ta pro nás přijíždí během několika minut. Lituji, že jsem si nevzala boty do vody. Musím kousek z břehu přejít po kamenitém dnu k lodi. Pak přirážíme k molu na malinkatém ostrůvku lemovaném azurovou vodou, plnou korálů a hromady rybiček. Po krátkém seznámení se s ostrůvkem, kde jsou ve stínu malé chatičky pro relaxaci a převlečení se, bereme šnorchl a jdeme do vody. Boty zde nepotřebuji, protože hned plavu. Jana B. je za ně ráda. Je zde silný proud, ale jsou zde lana za která je dobré se přidržovat. Chvíli si v klidu šnorchlujeme a pak zahlídnu o kousek dál malou skupinku dalších šnorchlistů. Vydávám se za nimi. Cestou tam narazím na celkem velkého rejnoka a hlavně několik středně velkých dravých ryb (asi nějaký druh tuňáka). Pak jsem si všimla, že místní průvodce ryby krmí, takže není divu, že se tu tak hemží. Přesouvám se zpět blíž ke břehu k Janině B. a najednou se mi zatají dech, cestu mi zkřížil útesový žralok (asi kolem metru velký). Hned žhavím podvodní foťák a s Janinou B. sledujeme kousek od sebe tak osm až deset žraloků, které sem přilákalo krmení. Pod námi proplouvají i dva velcí rejnoci a kolem se hemží hromada dalších ryb. Shodujeme se, že tento výlet rozhodně stál za to a odnášíme si nezapomenutelné zážitky ze setkání se žraloky na dosah ruky od nás.

Poslední ráno na Mooree vracíme auto a užíváme ještě poslední chvíle na hotelu. Před polednem máme transfer do přístavu a odtud zpět na Tahiti. Tady na nás čeká transfer do kanceláře naší partnerské CK. Máme ještě chvíli času, tak vyrážíme do speciálního obchodu s perlami na malé nákupy. Perly jsou to nejlepší, co se dá z této destinace přivést domů. Nasáváme nové informace o tomto oboru a protože nás tlačí čas, běžíme o pár tisíc lehčí zpět ke kanceláři, abychom stihly transfer na letiště a pak přelet na Huahine.

Přečtěte si zápisky i z dalších ostrovů během cesty 2019

Francouzská Polynésie – Tahiti ostrov mnoha možností 

Francouzská Polynésie – Huahine klid a pohoda v tempu místních

Francouzská Polynésie – Bora Bora za nás jedině na prstenci